PROFOUS LEGAL | advokátní kancelář

Odborné právní články

Krátce o zásadě bezformálnosti ve světle judikatury

Vyjádřena je v § 41 odst. 2 OSŘ jako nutnost posuzovat procesní úkony dle svého obsahu, nikoliv dle tvrzené vůle či nadpisu.[1] Veškeré procesní úkony je třeba vykládat na základě učiněného jednání, ať jsou dispoziční či prosté.

Opuštění rodinné domácnosti

V usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 26 Cdo 3975/2017-854 ze dne 24. ledna 2019 se soud vyjádřil k opuštění rodinné domácnosti.

Smlouva budoucích manželů o založení režimu oddělených jmění

Z nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 1587/17 ze dne 24. dubna 2019.

Právo nájemce vznést námitky proti výpovědi

Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 2199/2018 ze dne 18. března 2019 přinesl stanovisko k právu nájemce vznést námitky proti výpověďi danou pronajímatelem. 

Třídění žalob

Ačkoliv samotná žaloba je jednotným prostředkem k ochraně subjektivních práv, její třídění je více než různorodé.

Druhy žalob v nové navrhované procesní úpravě

Odborná i laická veřejnost již nějakou dobu diskutuje Věcný záměr civilního řádu soudního z dílny bývalého ministra Roberta Pelikána, který by měl sjednotit civilní soudní řízení. Mediálně je hojně propíraný, neboť se nejedná o návrh, který by byl kladně přijat veškerou odbornou veřejností. 

Nemožnost popření pohledávky zajištěného věřitele v rámci řízení o žádosti o osobní oddlužení byla v rozporu s právem na soudní ochranu

Nové rozhodnutí pléna Ústavního soudu ve věci protiústavnosti části § 410 odst. 2 (první věta) zák. č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. června 2017.

Změna pro rozdělování zisku u akciové společnosti

Nedávné usnesení Nejvyššího soudu přelomově upustilo od dřívějších závěrů soudů ohledně účetních závěrek.

Blankosměnka

Právní úprava blankosměnky není v českém právním řádu bůhví jak rozsáhlá. Několik zmínek bychom mohli nalézt v zák č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, např. v § 10: „Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí." V případě tohoto institutu směnečného práva ponechává tedy zákonodárce zodpovězení spousty otázek judikatuře soudů.

Bytové spoluvlastnictví – předtím a dnes

Až do účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bylo bytové spoluvlastnictví upraveno v samostatném zák. o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony. Již dlouho před přijetím nového občanského zákoníku byla evidentní potřeba novelizované verze zákona o vlastnictví bytů, či dokonce verze zcela nová.

Zneužití dominantního postavení - rozhodnutí ÚOHS

Zneužití dominantního postavení se může projevit i enormním zvýšením cen služeb společnosti, přestože tyto ceny nastavil předchozí majitel a byly dlouhodobě neudržitelné. Společnost UPC Česká republika, a.s. čelila problémům s antimonopolním úřadem jak v České republice, tak na Slovensku. 

Kdy může výše výživného škodit?

Ústavní soud se ve svém nálezu sp. zn. IV ÚS 650/15 ze dne 16. prosince 2015 vyslovil, že stanovení nepřiměřeně vysokého výživného, které dítěti i po dokončení vzdělání zajišťuje dlouhodobě či trvale bezpracný život, může být v rozporu s nejlepšími zájmy dítěte.

Zákaz diskriminace v souvislosti s poptávkou po nájmu

K diskriminaci spotřebitele (§ 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele) v souvislosti s poptávkou po nájmu bytu může dojít již tím, že je zájemce bez objektivního důvodu poskytovatelem dotazován na národnostní původ. K porušení zákazu diskriminace spotřebitele není vždy nezbytné, aby následovalo odmítnutí prohlídky bytu z důvodu příslušnosti zájemce k určitému etniku či jiné jednání, při kterém by byl diskriminační přístup otevřeně projeven.

Znevýhodnění věřitele skrze institut předžalobní výzvy

V současnosti je tento institut velmi diskutován, a otázkou zůstává, zda de lege lata zabraňuje zbytečnému a nežádoucímu zvyšování nákladů při soudních řízeních. Jaké jsou podstatné náležitosti předžalobní výzvy? Co musí věřitel splnit, aby mu jako budoucímu žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení? Je formalistický přístup soudu k tomuto institutu spíše ke škodě žalobci?

Hromadná žaloba - dobrý krok?

Plán legislativních prací byl v této věci schválen dne 14. prosince 2016, kdy věcný záměr zákona o hromadných žalobách měl za cíl zavést komplexní a ucelenou procesní úpravu, která se ve svém znění bude inspirovat americkou „class action“. Impulsem byly především nároky spotřebitelů vznikající z nekalého podnikání či z protiprávních jednání podnikatelů. Takové nároky však mnohdy samostatně nedosahovaly takové ekonomické intenzity, aby byly jednotlivými spotřebiteli uplatňovány prostřednictvím soudního řízení.