Ústavní soud dospěl k závěru, že trest vyhoštění, vykonávaný po více jak 20 let s ohledem na spáchaný trestný čin a současný život stěžovatele, nemůže nadále plnit svůj účel.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 29. srpna 2019 sp. zn. 25 Cdo 3423/2018 znovu vyslovil ve věci ochrany osobnosti.

ČTK dnes zveřejnila informaci o zvýšení minimální mzdy o 1.250,-Kč. Toto zvýšení by mělo být v platnosti od ledna 2020. Celkem tak bude minimální mzda měsíčně stanovena na 14.600,-Kč hrubého. Text o zvýšení mzdy momentálně připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, následně bude toto zvýšení schvalovat kabinet, které lze očekávat ke konci roku.

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 8. 12. 2015 č. j. 85 C 245/2014-84 určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 29. 5. 2014 daná stěžovatelkou vedlejšímu účastníkovi je neplatná a současně uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi 235 136 Kč z titulu náhrady platu podle § 69 odst. 1 zákoníku práce.

Odvolací soud správně rozpoznal, že insolvenční soud použil pro výzvu k dodatečné úhradě soudního poplatku ze žaloby nesprávný vzor (vzor O. s. ř. č. 65 - usnesení soudu prvního stupně o povinnosti zaplatit soudní poplatek), v důsledku čehož bylo usnesení formulováno jako usnesení, proti němuž je odvolání přípustné, a u kterého byla lhůta k úhradě soudního poplatku koncipována jinak, než jak tomu má být u výzvy k dodatečné úhradě soudního poplatku dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Ústavní soud nedávno rozhodoval ve věci změny přijmení dítěte, kterou žádala matka. Krajský soud trval na objektivním zájmu na povolení takové změny, přestože otec se o dítě dlouhodobě nezajímal ani k němu neměl žádné citové pouto. Krajský soud nezletilého nevyslechl a neudělal si tak kvalifikovaný názor na jeho duševní a rozumový vývoj v této otázce. To Ústavní soud shledal porušením čl. 12 Úmluvy.

Kancelář veřejného ochránce práv zveřejnila dnes tiskovou zprávu, ve které se vyjadřuje ke zveřejňování rozhodnutí ve veřejné databázi soudů nižšího stupně tak, jak již nyní činí soudy vyšší instance.

Whistleblower je člověk, který nahlásí nebo zpřístupní podezřelé či protizákonné jednání, o kterém se dozvěděl na základě svého postavení na pracovišti, případně na základě interních informací. Nejčastěji se jedná o zaměstnance státní správy či velkých společností, které zaujímají velký podíl na trhu. 

V nedávném rozsudku se Nejvyšší soud České republiky č.j. 28 Cdo 694/2019-131 ze dne 4. června 2019, vyjadřoval k institutu bezdůvodného obohacení.